Bůh mluví ke svému lidu skrze hlas Ducha Svatého. „Vydáte-li se doprava nebo doleva, vlastníma ušima za sebou uslyšíš: „To je ta cesta, jděte po ní.“ (Izaiáš 30:21)
Duch Svatý k nám promlouvá zejména skrze Písmo. Může si použít pasáž z Bible, jež bude klíčem k našemu vysvobození. Ale než uslyšíme Jeho nasměrování, Bůh od nás něco vyžaduje: Máme zůstat na místě a čekat na Jeho jednání.
Toto není návrh, nýbrž přikázání. Je to tajemství našeho úplného vítězství a vysvobození. Skutečně, Bůh ve více případech přikázal svému lidu vyčkávat.
V Jozuovi 3. kapitole čteme o tom, jak Izrael musel přejít přes řeku Jordán. Bůh jim dal tyto pokyny: „‚Až dojdete ke kraji jordánských vod, zastavte se v Jordánu.‘“ (Jozue 3:8) Poté dodal: „Jakmile kněží nesoucí Truhlu Hospodina, Pána vší země, stanou nohama ve vodách Jordánu, tehdy se jordánské vody rozdělí, takže se voda přitékající shora nahromadí na jednom místě.“ (13.v.)
Bůh tím říkal: „Až dojdete k vodě, vejděte do ní a zůstaňte tam stát. Buďte v klidu, odpočívejte. Prostě jenom čekejte na Mé jednání a já pro vás rozdělím vody!“
Hebrejský výraz zůstaň stát znamená „zastavit veškerou činnost, přestat se usilovat.“ Přesto, kolik Izraelitů poslechlo, když došli k Jordánu? Když stáli ve vodě, kolik z nich si mohlo pomyslet: „Jak můžeme vědět, že tohle bude fungovat?“
Někteří byli možná v pokušení postavit nějaký most a pokusit se přejít s použitím vlastního důmyslu. Ale bylo by to marné.
Bůh jednal v té situaci – On rozdělil vody. Izraelův skutek poslušnosti byl doprovázen vírou – a Bůh na jejich víru odpověděl!